Je pravda, že se v porovnání s minulými dobami nedají dnešní kurzy moc porovnávat. Dříve byly auta starší, nebyly posilovače volantu, takže provést základní přehmaty potřebovalo vynaložit mnohem více síly než dnes. Auta jezdila spíše na benzín, což bylo mnohem těžší na rozjíždění. Neexistovaly start stop systémy, nic krom vašeho pocitu vám nedávalo upozornění o tom, jestli náhodou nenajíždíte moc blízko sloupu či obrubníku, dnes začne auto vydávat zvuky, že vás informuje o tom, že jste velmi blízko překážce.
Prvním odstavcem jsem mířila k jedné věci. Já osobě – řídím jen pár měsíců – shledávám jako velmi pozitivní věc na tom, že autoškola, kde jsem se učila já, neměla žádné tyto upozorňovací systémy, zkrátka jsem žádné „pípípípípípí“ v autě neměla, jsem za to ráda. Když se manévry s vozidlem naučí člověk bez tohoto, musí se orientovat dle svých smyslů. V porovnání s mými ostatními vrstevníky se dokážu mnohem lépe v prostoru orientovat, pokud zrovna řídím vozidlo bez těchto prvků. Jsem ráda, že jsem se manipulaci naučila podle sebe.
Dnes se autoškola skládá z hodin jízd a teorií. Záleží na vašem vyučujícím, jak má naplánované hodiny teorie. Nelze je podcenit, ale ze zkušeností vím, že není třeba navštěvovat každou, proto se hodiny strávené na hodinách dost liší u každé autoškoly. Můj tip je přečíst si pravidla silničního provozu. Lecco z nich vyčtete a při písemných zkouškách se vám tyto znalosti budou určitě hodin. Jízd je zpravidla 28 třičtvrtě hodin, některé autoškoly jedou hodinu a půl v bloku, tím pádem jezdíte jíst jen 14, opět se jedná o individuální záležitost každé autoškoly.
Praktické hodiny jsou samozřejmě o tom, abyste se vozidlo naučili řídit, parkovat, zajíždět, vyjíždět a provádět další potřebné manévry. Věřte mi, není se čeho bát, každý, kdo chce, tak se řídit naučí.
Závěrečná zkouška se skládá z teoretického testu, potřebujete získat minimálně 43 bodů z celkových 50. Poté postupujete k závěrečné jízdě, kde o tom, jestli budete jezdit rozhoduje zkušební komisař. Hodně štěstí.