Když se člověk stane dospělým, vesměs ho to nadchne. Protože je konečně považován za velkého, za někoho, kdo je zodpovědný sám za sebe a nemusí tak nechat o svém životě rozhodovat jiné. Konečně je svým vlastním pánem, tak, jak si to odmalička nejednou přál.
Ovšem zároveň je pravdou, že tato svoboda má být vykoupena i povinnostmi, jež takový dospělý věk přináší. Protože i dospělí lidé mají své povinnosti, nejenom bezbřehá práva. A to se často takovým čerstvě dospělým zase až tak moc nelíbí. Protože to dobré se přijímá lehce, ale to těžší, složité a nepopulární nikoliv.
A tak se v tom takový čerstvě dospělý člověk plácá. Chce, aby byl brán za dospělého, chce mít všechna privilegia svého věku, ovšem do nových s tímto souvisejících povinností už se zrovna moc nehrne.
A zejména takový člověk vcelku hodně dlouho váhá nad tím, zda vyletět z rodného hnízda nebo ne. Protože to víte – doma u maminky měl vždy ten naprosto , o který by svým odstěhováním se přinejmenším zčásti přišel. A nejen to.
Čerstvě plnoletý člověk se od rodičů nemůže vesměs odpoutat už i jenom proto, že dosud nemá dostatečné prostředky na to, aby zvládl vlastní živobytí. Spousta osmnáctiletých a starších chodí dosud do školy, a i ti, kteří už vydělávají, vesměs nemají tolik peněz, aby si mohli pořídit vlastní bydlení a jít si po svých.
Je tedy logické, když čerstvě dospělí mladí lidé dosud setrvávají s rodiči pod jednou střechou.
Ovšem všechno má své meze. Když se takový mladý člověk stane třicátníkem a dosud se ne a ne odloučit od máminy sukně, už to přestává být normální. Jistě, jeho počínání má svou logiku, spočívající v tom, že je mu u maminky dobře, ale přece jenom už by bylo na čase něco změnit. Takový by měl odejít a začít svůj život, který už bude v jeho režii. Kde už nebude maminkou vypráno, vyžehleno, nakoupeno, uvařeno, uklizeno a kde už to všechno nebude obnášet jenom zaplacení malého příspěvku na chod domácnosti, jenž nejednou ani nepokryje náklady. Kde už bude dráž a kde to bude složitější. Ale kde to konečně bude ten pravý život.
Kterému se nakonec stejně nikdo nevyhne a zbytečné oddalování to jenom komplikuje.